Zadavatel: město Šluknov
Socha Svatého Jana Nepomuckého je vytvořena z umělého kamene. S ohledem na umístění sochy byla frakce a složení umělého kamene vytvořeno tak, aby v co největší míře připomínal vzhled pískovce z oblasti Pirny a saské oblasti Labe, tedy světle okrový pískovec. Důvodem je jeho časté využívání v minulosti v této oblasti. Model byl vytvořen ze sochařské hlíny a byla na něj vytvořena sádrová forma. Ta byla přizpůsobena pro vydusání umělým kamenem, a to směsí z křemičitého písku různých frakcí, hydraulických pojiv, potřebných pigmentů a jiných pomocných prostředků. Forma byla vysušena a ošetřena separačními prostředky. Na základě zkoušek tvrdosti a barevnosti byla zvolena směs, která odpovídala požadovaným kritériím. Připravená forma byla dusána postupně od spodní části za pomoci potřebných pěchovacích nástrojů. Forma byla v zadní části rozdělena na devět dílů. Postupným přidáváním těchto dílů bylo možné vydusat tvary drapérie v plném rozsahu. K tomuto účelu také sloužila přístupová okna v přední části formy. Následně po dokončení fáze dusání byla forma zavlažována, aby směs mohla náležitě vyzrát. Poté byla odsekána a povrch sochy očištěn od zbytků sádry. Konečnou fází bylo finální definování tvarů kamenosochařskými nástroji.
Socha Sv. Janu Nepomuckého byla instalována na místě, kde se v minulosti již nacházela socha věnována tomuto svědci ale její podoba nikde nebyla dohledána. Jednalo se o sochu vytvořenou Leopoldem Zimmerem v 19. století, který tvořil právě z pískovce vyskytujícího se okolo Pirny. V komplikovaných dobách po odsunu místního obyvatelstva byla celá vesnice postupně zlikvidována, a to včetně původní sochy. Instalace sochy na místě, dnes již neexistujícího města Fukov, v jedné z nejsevernějších částí České republiky má mít za úkol navázání spojení mezi vzpomínkou na toto město a snahou o smíření s osudy lidí, kteří na tomto místě prožili jak chvíle radosti, tak okamžiky těžkých životních útrap. Stejně tak i Sv. Ján by měl být pokorným svědkem našich osudů a nesoucí mezi nás naději a útěchu. Snažil jsem se vytvořit kompozici sochy tak, aby byla nositelem této filosofie ale také, aby citlivě doplňovala krajinu, ve které se nachází. Vzhledem k okolnímu rázu krajiny, která je protkána kopci vytvářející jakousi horizontálně probíhající křivku písmene S, jsem pro kompozici sochy Sv. Jana Nepomuckého zvolil postoj v kontrapostu využívající právě esovité prohnutí těla.
Krajina, ve které je socha umístěna, umí být neutěšená a divoká, zato rozpoložení tohoto světce je klidné a stabilní. Tímto kontrastem jsem chtěl umocnit pocit, který v nás má vyvolávat dojem opory a jistoty, kterou v tomto svědci máme spatřit, a to jak v časech neutěšených, tak klidných. Snažil jsem se oprostit kompozici od množství atributů, které mohou Sv. Jana doprovázet, aby neodvraceli naši pozornost od toho nejdůležitějšího a to je jeho oddanost, pevnost a pokora.
